Syndrom přetočení žaludku tzv. GDV

Je to perakutní, život ohrožující onemocnění především velkých plemen psů projevující se nadmutím, dávením a kolapsem. Vyžaduje neprodlenou stabilizaci pacienta, dekompresi žaludku a chirurgický zákrok. Syndrom zjišťujeme převážně u velkých a obřích plemen psů (s hlubokým a úzkým hrudníkem, nejčastěji německé dogy). Častěji onemocní psi středního až vyššího věku. Mezi další predisponovaná plemena patří boxer, briard, německý ovčák, dobrman, irský vlkodav, novofundlandský pes, rotvajler, irský setr a bernardýn. Ze středních plemen je vyšší frekvence výskytu zaznamenána u šarpejů a basetů.

Tento akutní problém má velice vážný vliv na celkový stav pacienta. Jsou charakterizovány převážně značnou distenzí žaludku. Žíly přivádějící krev zpět k srdci jsou komprimovány, což vede ke stagnaci krve, mající za následek zvětšení sleziny. Klesá žilní návrat, což vede k poklesu srdečního výdeje, a tím i krevního tlaku. Vyvíjí se celkový šok s nedokrmováním. Zvýšený tlak na stěnu žaludku mají za následek odumření žaludeční stěny, která může vést až k její proděravění. Vyvíjí se srdečních arytmie.

Vývoj

Bylo prokázáno, že první příznaky se skutečně objevují téměř bezprostředně po nakrmení. Majitel pozoruje náhlý neklid, zvětšení břicha slinění a dávení, resp. neproduktivní pokusy o zvracení. Apatie se střídá s fázemi excitace a pacient vykazuje bolestivost při palpaci břicha. Celkový stav se zhoršuje ve velmi krátkém časovém intervalu.

Klinické příznaky

Vyšetření zpravidla odhalíme tympanický zvuk ve velkém rozsahu. Rentgenologické vyšetření nám odhalí dilataci žaludku s jeho zatočením.

Terapie

Včasné uplatnění správného terapeutického postupu je rozhodujícím faktorem ovlivňujícím mortalitu při syndromu GDV. Nikoli pouze správně provedená operace se všemi technickými aspekty, ale vhodně indikovaná první pomoc a urychlená stabilizace celkového zdravotního stavu jsou těmi pověstnými kamínky na vahách osudu pacienta. Z hlediska posloupnosti směřuje terapeutický přístup k dosažení následujících cílů: stabilizace celkového stavu pacienta především s důrazem na stabilizaci oběhového systému masivní infuzní terapií, provedení a následné udržení rychlé a dostačující dekomprese dilatovaného žaludku, restaurace správných anatomických poměrů v břišní dutině.

Terapie tedy zahrnuje: terapii prvního kontaktu, konzervativní terapii příp. chirurgickou intervenci, pooperační péči a pokyny pro majitele z hlediska dalšího režimu.